Tradičně největším zdrojem znečištění vzduchu je spalování fosilních paliv. Lokálně je to nejzávažnější problém už od průmyslové revoluce. Na vrcholu žebříčku největších zdrojů emisí se od té doby střídá průmysl s lokálními topeništi a dopravou. Doprava se stala významným faktorem ve společnosti, působícím jak pozitivně (přeprava osob, nákladu) tak negativně (dopravní nehody, emise). Rychlý nárůst vozidel způsobil zvyšující se zátěž na životní prostředí. Nejčastěji se v souvislosti s touto problematikou hovoří o znečištění ovzduší, avšak neméně zanedbatelný má doprava také podíl na další složky životního prostředí. Stavěním infrastruktury dochází k záboru půdy a fragmentaci krajiny, dále je také ovlivněna kvalita podzemních a povrchových vod, půda i biota. Se vrůstajícím počtem občanů vlastnících automobil je toto téma stále aktuálnější.

Jedním z nejzávažnějších problémů dopravy, zejména pro člověka, je znečišťování ovzduší emisemi. Mezi největší znečišťovatele v EU patří Německo, které v roce 2010 do vzduchu vypustilo přes 454,7 milionů tun emisí. Na druhém místě Velká Británie s 237,4 miliony tun emisí. Na třetím místě se umístila Itálie, která v roce 2010 „obohatila“ ovzduší o 191,5 milionů tun zplodin. Česká republika vyprodukovala v roce 2010 75,6 miliónů tun emisí a umístila se tak na sedmém místě. Toto číslo bylo sice menší než v roce 2008, ovšem více než v roce 2009.

                                                                  Tři největší zdroje znečištění

Zdroj: http://www.google.com/

Příčinou emisí škodlivin vypouštěných do vzduchu jsou výfukové plyny vznikající při spalování pohonných hmot. Jsou to směsi obsahující mnoho látek v různých koncentracích, přispívající svým působením ke vzniku skleníkového efektu a s karcinogenními a mutagenními vlastnostmi pro člověka. Mezi látky, které nejvíce znečišťují ovzduší, řadíme: limitované škodliviny, kam patří oxid uhelnatý, spolu s oxidy dusíku, těkavými organickými látkami a pevnými částicemi a nelimitované škodliviny, které mají často závažnější dopad na člověka. Do této skupiny řadíme oxid uhličitý, metan, oxid dusný, fenoly, ketony, dehet aj. V posledních letech se staly nejvyšším středem zájmu právě pevné částice (PM), díky jejich negativnímu vlivu na zdraví člověka a hlavně jejich vysokému obsahu v ovzduší. Nebezpečnost pevných částic spočívá zejména ve schopnosti vázat na svůj povrch další nebezpečné látky.

Výčet škodlivin produkovaných v dopravě a následné zdravotní rizika

                                                            Zdroj: V. Adamec a kol. (Doprava, zdraví a životní prostředí)

Prvořadým úkolem v oblasti vlivů dopravy na zdraví a životní prostředí je přijmout taková opatření, která by tyto vlivy eliminovala. Je také důležité si uvědomit, že negativní dopady dopravy vycházejí zejména od lidí.

                                                                                  Pohled na znečištěné radvanické panorama