Čistá mobilita

Čistá mobilita

V Evropě jednotlivé státy zavádějí přímá i nepřímá opatření, která mají motivovat jednotlivce i firmy k nákupu aut na elektrický, případně jiný nízkoemisní až bezemisní pohon. Přístup Evropské unie je zatím velmi rozdílný, některé státy poskytují na nákup elektrovozů přímé podpory, jiné jdou spíše cestou daňových úlev a různých jiných výhod. I v České republice zavedla vláda investiční podporu na elektromobily.

V rámci opatření v oblasti čisté mobility Moravskoslezský kraj (MSK) medializuje čistou mobilitu, vzdělávání a osvětu a propojuje se se současnými iniciativami a programy (Evropský týden mobility, Místní agenda 21, Smart Cities, Projekt Zdravé město apod.). Kraj podporuje projekty v oblasti technologického vývoje zaměřené na alternativní druhy dopravy a paliv. Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy se zahajují přípravná opatření na podporu rozjezdu vodíkové mobility a vybudování dvou čerpacích stanic na vodík. Nabíjecí stanice na území Moravskoslezského kraje se ve spolupráci budují na pozemcích a u objektů ve vlastnictví nebo správě kraje. Stále se vytipovávají další vhodné lokality. Kromě motorové dopravy se rozvíjí samozřejmě i doprava nemotorová. Cílem strategie rozvoje chytrého regionu je úspora času a peněz pomocí moderních technologií.

NAFTA končí, nastupují alternativní pohony.

O vysokém počtu mrtvých a zraněných na silnicích v důsledku dopravních nehod se mluví v televizi a píše v novinách často. Daleko méně pozornosti je věnováno mrtvým a nemocným v důsledku znečištění ovzduší, na kterém má doprava významný podíl. Mezi další hlavní znečišťovatele patří lokální topeniště a průmysl i větry ze silně znečištěného Polska. Doprava je zdrojem celé řady látek.

Doprava je zdrojem celé řady látek. Nejproblematičtější škodlivinou jsou suspendované částice (zjednodušeně řečeno „prach“), konkrétně PM₁₀ a PM_2,5. Nebezpečí těchto látek spočívá hlavně v tom, že na sebe váží další škodlivé látky, např. benzo[a]pyren a těžké kovy, které jsou rakovinotvorné. V České republice je to kolem 6.000 předčasných úmrtí ročně! Tolik obyvatel má například město Šenov u Ostravy nebo Kravaře u Opavy. Vliv velikosti částic potvrdil i výzkum na dobrovolnících, kdy bylo zjištěno, že sazí z otevřených ohnišť zůstává po vdechnutí v plicích jen pětina, zatímco u sazí z dieselových automobilů je to polovina. Souvisí to se zjištěním, že saze z motorů, byť mají účinné filtry, mají výrazně menší velikosti částic než saze z ohnišť. Natož saze z motorů, které filtry nemají vůbec.

Problematickou škodlivinou mimo oxidy dusíku, oxidu siřičitého (SO₂) a přízemního ozonu je také benzen, jehož zvýšené koncentrace jsou měřeny na průmyslových lokalitách, např. v Ostravě-Přívoze. Poslední roky však naštěstí nedochází k překračování hodnoty ročního imisního limitu pro tuto škodlivinu.

V souvislosti s dopravou mluvíme o oxidech dusíku, které označujeme jako směs oxidu dusičitého (NO₂) a oxidu dusnatého (NO). Pro NO₂ je stanoven 1hodinový a roční imisní limit na ochranu lidského zdraví, který ovšem v naší oblasti nebývá překračován.

Další škodlivinou je oxid siřičitý (SO₂). Koncentrace této látky jsou v našem regionu již řadu let podlimitní a nízké. Výjimku tvoří situace spojené se sanačními pracemi v areálu Laguny Ostramo, kdy dochází k přechodnému krátkodobému zvýšení koncentrací SO₂. Tyto práce jsou ovšem nezbytné k vyřešení problémů se starou ekologickou zátěží.

Problematickou škodlivinou je také benzen, jehož zvýšené koncentrace jsou měřeny na průmyslových lokalitách, např. v Ostravě-Přívoze. Poslední roky ovšem nedochází k překračování hodnoty ročního imisního limitu pro tuto škodlivinu.

Tzv. letní škodlivinou je přízemní ozon, který vzniká ze svých prekurzorů, především oxidů dusíku a uhlovodíků, za přítomnosti silného slunečního záření.

Kvalita životního prostředí, především ovzduší v Moravskoslezském kraji je ovlivněna několika faktory: přeshraniční přesun znečištění, morfologie terénu v ostravské pánvi a současně její uzavřenost z jižní a západní strany, koncentrace velkého množství průmyslu a lokálních topenišť jak na české, tak na polské straně, velké množství obyvatel a hustá silniční doprava atd. Moravskoslezský kraj není jen celkově nejznečištěnější kraj v České republice, ale i ve střední Evropě kromě Polska.

Mapa roční průměrné imisní koncentrace prachových částic menší než 2,5 μm v Evropě, 2012, Guerreiro et al.

Mapa roční průměrné imisní koncentrace benzo[a]pyrenu v Evropě, 2012, Guerreiro et al.

Mapa roční průměrné imisní koncentrace benzo[a]pyrenu výřez Polsko, Česká republika a Slovensko, 2012, ČHMÚ.

Jeden ze zásadních vlivů na kvalitu ovzduší má v Moravskoslezském kraji doprava. Určitou cestou, jak tento vliv snížit, je propagace a postupné zavádění nízkoemisních druhů pohonů.