Prvky, tvořící náplň stezky pro osoby s omezenou schopností chůze, bez vozíku:

Kopec se žulovými balvany a zídkou podél úpatí (1)

Kopec je zatravněný, vyčnívající žulové balvany slouží jako postupné mety k dosažení vrcholu s několika plochými balvany k posezení. Je zde možno umístit i symbolickou schránku se „vrcholovou knížkou“, kam se zapíše každý, kdo kopec zdolá.  Kopec se zdolává bez berlí a holí, pomocí všech končetin.

Zídka na úpatí kopce je nepravidelného tvaru, výška od 30 do 50cm, má zvlněnou linii půdorysně i výškově. Mohou do ní být zasazeny žulové balvany pro zpestření podmínek pohybu. Zídka má zaoblené hrany a slouží k posouvání v sedu především pomocí rukou, ale se zapojením i ostatních svalů – břišních, zádových i s případnou podporou dolních končetin. Slouží pro posilování uvedených skupin svalů a jejich koordinace s výsledkem pohybu po zídce jednak pro chodící návštěvníky, ale lze ji použít i pro cvičení těla vozíčkářů bez podpory dolních končetin.

Samozřejmě lze zídku použít i jako klasický posedový prvek.

Sestava kladin (2)

Sestava čtyř kladin je určena pro cvičení rovnováhy. Jsou široké 40cm a umístěné pouze 30cm nad zemí. Jejich umístění volně na stezce umožňuje oboustranný přístup asistujících osob. Jsou celodřevěné, hrany jsou zaobleny. Sestava obsahuje dva šikmé nástupy, dále vodorovnou kladinu a mírně šikmou dlouhou kladinu.

Balanční stezka na kopec (3)

Trasa pokračuje kolem druhého kopce, kladiny navádějí na stezku, obtáčející mírné návrší až na vrchol, kde je umístěn pařez, výtvarně zpracovaný jako trůn či křeslo. Linii stezky tvoří různé materiály – dřevěné špalky, žulové balvany, ploché pískovcové kameny, dřevěné kulatiny naležato či se seříznutou hranou – procvičuje se zde opatrný nášlap končetinami, udržování rovnováhy, orientační schopnosti. Stezka je opatřena jednostranným dřevěným zábradlím ve směru po svahu.

Hmatový chodník (4)

Následuje „hmatový chodník“, který slouží jednak k procvičování rovnováhy, jednak pro jemnou motoriku dolních končetin a hmatové vjemy chodidel.

Lze po něm chodit bez obutí – naboso – v takovém případě je značně posílen hmatový vjem různých materiálů (zrnitost, teplota, pevnost…), vnímaný bosým chodidlem. Zároveň se intenzivněji procvičuje udržování rovnováhy na různých materiálech – pevné a oblé, pevné se spárami, sypké a hluboké (se zabořením končetiny), sypké a zrnité a pod…

Materiály pro matový chodník:

– žulové balvany, menší žulové valouny, jemná drcená kůra, písek, žulové kostky nebo cihly, drobné oblázky…

Hmatový chodník je opatřen oboustranným dřevěným zábradlím a na obou stranách prvkem pro usednutí při zouvání a obouvání obuvi.

Šikmá lezecká stěna (5)

Závěr (nebo začátek) trasy tvoří šikmá lezecká stěna, ukotvená na vymodelovaný kopec v úhlu cca 30°, aby se po ní mohli pohybovat i návštěvníci s oslabenými svaly. Stěna je tvořena hladkou vodovzdornou překližkou s barevnými úchyty, umožňujícími pohyb vzhůru i do stran.

Zatravněný kopec umožňuje jednoduchý sestup z temene zpět na stezku po mírném travnatém úbočí různými způsoby – chůzi po dvou nebo po čtyřech, ale i kutálením. Pohyb po lezecké stěně procvičuje všechny svalové skupiny, zároveň trénuje i úchopy a jemnější motoriku horních končetin.